Veřejnost a domácí násilí

Průzkum STEM / MARK si můžete stáhnout a dále jej používat. Vždy však s poznámkou, že průzkum provedl v květnu 2015 STEM / MARK pro Čas Robinsonů a odkazem na adresu: www.casrobinsonu.cz.

Stáhnout průzkum
Diskuze k průzkumu

Výsledky průzkumu uveřejňujeme ve zkrácené verzi, komentář STEM / MARK k dalším zjištěním:

  • Naprostá většina populace je přesvědčená, že domácí násilí je celospolečenský problém. Zároveň více než polovina dotázaných (59 %) míní, že osvěta a prevence domácího násilí je v ČR nedostatečná.
  • Zavedení povinné přednášky nebo jiného způsobu osvěty zaměřeného na domácí násilí na druhém stupni ZŠ nebo na SŠ je většinou veřejnosti podporováno.
  • Za domácí násilí je pokládáno jednoznačně fyzické napadení jednoho partnera druhým, kromě toho také ústní vyhrožování, posměšky či vydírání a rovněž donucování k nezvyklým sexuálním praktikám. Méně je jako domácí násilí vnímáno kontrolování a hlídání partnera/partnerky v jeho volném čase případně hádky či ústní napadání partnerů. Jen malý podíl dotázaných by za domácí násilí označil finanční omezování.
  • Lidé deklarují, že by byli schopni v novém vztahu rozeznat počátky fyzického násilí, i sexuálního násilí, ale příliš nevědí, na koho by se v takovém případě obrátili, co by měli dělat (42 %). Přiznávají, že pokud by se s něčím takovým setkali, museli by si informace nejprve vyhledat. Čtvrtina lidí by se obrátila na organizaci, která v oblasti domácího násilí nabízí pomoc. Policii by oslovilo 17 % dotázaných.
  • V případě podezření na domácí násilí u sousedů by téměř polovina dotázaných volila nabídnutí pomoci oběti, 35 % by volalo na policii a 28 % by se obrátilo na organizaci nabízející pomoc v oblasti domácího násilí. 14 % veřejnosti přiznalo, že by nevědělo, co by mělo udělat.
  • Převažuje názor, že v opuštění násilnického partnera/partnerky brání oběti hlavně psychické rozpoložení (malé sebevědomí a odvaha), tlak okolí a nízká podpora okolí – oběti se stydí požádat o pomoc a nemají dostatek financí k osamostatnění – a rovněž obavy o vlastní zdraví či zdraví dětí. Pouze 8 % populace míní, že obětem takový vztah vyhovuje.
  • U vztahu, ve kterém manželé žijí v relativním souznění, ale muž jednou za měsíc nebo dva „vybouchne“ a napadne fyzicky manželku nebo rozbíjí zařízení bytu, a druhý den se oba zase procházejí ruku v ruce, se lidé k přiklánějí spíše k názoru, že vztah potřebuje odbornou pomoc (43 %), než že se jedná o typický příklad domácího násilí (30 %).
  • Situaci, kdy partnerka partnerovi opakovaně nadává, zesměšňuje ho před blízkými, vyhrožuje mu, že ho vyhodí z bytu, vyhrožuje mu, že už neuvidí jejich děti, převážná většina veřejnosti identifikuje jako typický příklad psychického násilí (73 %). Pětina míní, že jeden nebo partneři potřebují odbornou pomoc.
  • Čtvrtina dotázaných lidí zná nějakou organizaci pomáhající s řešením domácího násilí. Mezi lidmi s přímou zkušeností s domácím násilím je poměrně vyšší znalost těchto organizací. Třetina z nich nějakou takovou organizaci zná. Nejčastěji se jedná o Bílý kruh bezpečí.