Přehled právních nástrojů obrany před domácím násilím

Právní řád poskytuje obětem domácího násilí nástroje, kterými se mohou účinně bránit před dalšími napadeními násilníka. Mezi takové nástroje řadíme vykázání, pomoc intervenčního centra, předběžné opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních a trestní oznámení. Tyto instituty jsou přiblíženy níže spolu s odkazy na konkrétní ustanovení právních předpisů.

Vykázání – právní úprava v zákoně č. 273/2008 Sb., zákon o Policii České republiky, § 44 a násl.

Oběť domácího násilí má možnost obracet se na orgány Policie ČR, která na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky může vykázat osobu z bytu nebo domu i z bezprostředního okolí společného obydlí a to na dobu 10 dnů, přičemž tuto dobu nelze zkrátit ani v případě souhlasu ohrožené osoby. Vykázání lze provést i v nepřítomnosti vykázané osoby. Policista vyhotoví potvrzení o vykázání, které předá proti podpisu jak ohrožené, tak vykázané osobě.

Na základě vykázání je pak vykázaná osoba povinna opustit prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání, zdržet se vstupu do takto vymezených prostor, dále se zdržet styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou a vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí. Vykázaná osoba má právo si ze společného obydlí odnést pouze věci osobní potřeby, cennosti a osobní doklady a to jen v přítomnosti policisty.
Policie ČR povinně do 24 hodin zasílá kopii úředního záznamu o vykázání příslušnému intervenčnímu centru, soudu, který je příslušný rozhodnout o předběžném opatření, a pokud ve společném obydlí žije nezletilá osoba tak také orgánu sociálně právní ochrany dětí.

Pomoc intervenčního centra – zákon č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních službách, § 60a

Intervenční centrum nabídne oběti domácího násilí pomoc nejpozději do 48 hodin od doručení kopie úředního záznamu o vykázání (viz výše). Ohrožená osoba může ovšem vyhledat pomoc intervenčního centra z vlastní iniciativy i bez výše uvedeného vykázání. Intervenční centrum poskytuje sociálně terapeutické služby, pomáhá ohroženým osobám s uplatňováním jejich práv a oprávněných zájmů a také s obstaráváním jejich osobních záležitostí.

Předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí – zákon č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, § 400 a násl.

Na základě předběžného opatření soud rozhodne o tom, aby odpůrce (osoba dopouštějící se násilí) opustil společné obydlí popř. i bezprostřední okolí společného obydlí a aby se tam nezdržoval a nevstupoval do něj, dále aby omezil setkávání s navrhovatelem (osoba, vůči níž násilí směřuje) a zdržel se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele.

Předběžné opatření lze nařídit pouze na základě návrhu, v němž musí navrhovatel vylíčit skutečnosti, které osvědčují, že je společné bydlení navrhovatele a odpůrce ve společné domácnosti pro navrhovatele nesnesitelné z důvodu tělesného a duševního násilí vůči navrhovateli nebo vylíčit skutečnosti, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele.

Soud o návrhu rozhodne do 48 hodin a předběžné opatření pak trvá 1 měsíc o jeho vydání, přičemž soud může rozhodnout o jeho prodloužení. Předběžné opatření zaniká nejpozději uplynutím 6 měsíců od jeho vykonatelnosti.
Trestní oznámení – zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, § 158 a násl.

V případě, že jednání útočící násilnické osoby naplní znaky některé skutkové podstaty trestného činu (výčet těch nejčastějších viz níže) je ohrožená osoba oprávněna podat proti takové osobě trestní oznámení. Trestní oznámení lze učinit jak písemně tak i ústně na kterémkoliv oddělení policie (ideálně tam, kde došlo ke spáchání trestného činu) nebo státním zastupitelství. Z trestního oznámení by mělo být zřejmé, kdo jej činí a mělo by být datováno a podepsáno. Forma a další obsah trestního oznámení nejsou výslovně zákonem stanoveny, nicméně je doporučováno uvést také následující informace:

1) kdo (jméno, příjmení, adresa, příp. datum narození) se dopustil trestného činu
2) popis situace
3) vůči komu (jméno, příjmení, adresa, příp. datum narození) a jaké jí/mu byly způsobeny následky
4) místo, kde k trestnému činu došlo
5) kdy k trestnému činu došlo (v případě opakovaného násilí zahrňte do trestního oznámení historii násilí, tj. popište, kdy došlo k prvnímu násilí, zda se opakovalo a jak často, kdy došlo k poslednímu napadení)

 

Jednotlivé trestné činy, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199)

Pachatel týrá osobu blízkou nebo jinou osobu, které s ním žije ve společném obydlí.

Nebezpečné pronásledování (§ 354)

Pachatel poškozeného dlouhodobě pronásleduje tím, že mu vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho blízkým, vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, vytrvale jej prostřednictvím elektronické komunikace, písemně nebo jinak kontaktuje, omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života nebo zneužívá jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu.

Těžké ublížení na zdraví (§ 145)

Pachatel poškozenému způsobí těžkou újmu na zdraví, která spočívá ve vážném poškození zdraví nebo jiném vážném onemocnění.

Ublížení na zdraví (§ 146)

Ublížením na zdraví se rozumí stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, které znesnadňuje obvyklý způsob života a vyžaduje lékařské vyšetření.

Zbavení osobní svobody (§ 170)

Pachatel neoprávněně uvězní jiného.

Omezování osobní svobody (§ 171)

Rozdíl oproti výše uvedenému zbavení osobní svobody se jedná o přechodný stav v řádu hodin.

Shora vyjmenované trestné činy jsou ty nejčastější v oblasti domácího násilí, nicméně je možné, že dochází též k trestným činům proti důstojnosti v sexuální oblasti nebo dalším trestným činům proti rodině a dětem.