S mojí letitou kamarádkou a spolubydlící jsme již nějakou dobu a nepřímo svědky smutnému případu.
V domě (v paneláku na sídlišti), kde si pronajímáme byt, bydlí manželský pár staršího věku, tipovala bych nějak těšně před důchodem. Žena vypadá mladší než muž. Vypadá to, že ani nemají děti. Muž působí, že trpí nějakou duševní poruchou, kamarádka, která s tímto má zkušenost říkala, že se zřejmě léčí utišujícími prášky. Bývá apatický a tichý. Jeho žena ho ale často ponižuje, uráží, nadává mu dost vulgárně, říká, že je neschopný a k ničemu a dělá mu různé malé naschvály, třeba ho posílá několikarát denně vynést koš a tak. V paneláku je bohužel její křik velmi dobře slyšet. I když nechcete.
Občas jí to „ujede“ i před domem nebo na chodbě, když ale vidí někoho ze sousedů přicházet, rychle se svým záchvatem přestane. Připomíná nám zlou vdovu Dorotu Máchalovou ze známé pohádky, bohužel, v této formě to narozdíl od filmu nic veselého není. Je nám souseda velmi líto, ale nevíme, jak bychom mu mohly pomoci. Zdá se, že to martýrium podstupuje dobrovolně. Ale možná nemá jinou možnost.

Tereza B.