Typologie pachatelů pomáhá určit způsob práce s obětí. Lze předvídat reakce na odchod, podání trestního oznámení, žádost o rozvod. Zásadně důležité je riziko hrozící oběti v okamžiku, kdy se rozhodně situaci změnit.

Obecná typologie pachatelů DN:

  1. Konformní ve společnosti, násilí páchá pouze doma. O rodinu se formálně stará, působí příjemně, schopně. Nepřeje si být označen za násilníky, obává se o zaměstnání, pověst. Lze pracovat na změně.
  2. Osoba s kriminální anamnézou. Násilí páchá i jinde, také jiné trestné činy. Jeho náprava je problematická. Je nutné zajistit bezpečí oběti. Po zveřejnění DN může dojít k eskalaci násilí.
  3. Psychopatická osobnost. Problematická povaha, zaměřen na uspokojování svých potřeb za každou cenu. Impulzivní, jedná v afektu. Může se projevit sadismus, touha týrat, mučit. Soužití zanechává vážné psychické následky. Náprava či léčby je diskutabilní, člověk s poruchou osobnosti má tendenci opakovat své chování. Malou část tvoří duševně nemocní lidé (spíše impulsivní napadení než DN).
  4. DN probíhá naroubováno na jiný problém. Alkohol, drogy, jiné sociální patologie. Je nutné působit na primární problém. Alkohol bývá spouštěč, nikoli příčina. Mnoho pachatelů se vymlouvá, že nevěděli, co dělají.

 

V zahraničí existují programy pro léčbu pachatelů, kteří jsou motivováni a chtějí změnit své chování. V ČR se tato praxe spíše pozvolna rozjíždí. Motivace pachatelů docházet do pragramů je nízká, většinou je nutné ji uvalit soudem jako povinnost, což předpokládá, že došlo k šetření a soudnímu řešení násilí.

CYKLUS NÁSILÍ

Jedním z faktorů, který komplikuje ukončení násilí nebo vztahu s násilným chováním, je cyklický průběh. Násilí neprobíhá kontinuálně.

  1. Fáze stoupajícího napětí. Oběť pociťuje intenzivnější nátlak, pachatel je podrážděný, stupňuje a vyhrocuje svoje požadavky. Schyluje se k období týrání (či k incidentu).
  2. Fáze, kdy pachatel ztrácí kontrolu nad svým chováním a propuká násilí. Oběť se cítí bezmocná.
  3. Fáze – usmiřování (paradoxně nazývána též ,,líbánky“. Agresor cítí vinu a odčiňuje své chování dárky, zájmem o oběť, věnuje se dětem apod. Ujišťuje okolí o svých citech. Mate tak oběť a ta mu uvěří a odpustí.

Cyklus se opakuje, má tendenci se zkracovat a násilí (psychické či fyzické) se stupňuje.