Lidé narcistní, s hraniční či hysterickou poruchou osobnosti, jsou rádi, když se druzí cítí špatně až mizerně – a nejlépe v době narozenin a jiných svátečních událostí. Zlí lidé nemilují nic tolik, jako když citově založeným a jinak spokojeným lidem pokazí jejich radost.
Narcistní lidé vám rádi pokazí jakýkoliv svátek či narozeniny, protože pro ně je cokoliv slavnostního spouštěčem stresu, i kdyby to bylo společné posezení u kafe v obyčejném hrníčku.

Svátky obecně jsou pro narcistního člověka ideální příležitostí, jaksi z někoho udělat obětního beránka nebo cílenou oběť. Spouštěčem je v těchto obdobích pro zneužívající osobu jakákoliv příčina či situace a pro mnohé ze zneužívaných či šikanovaných osob se tak “sváteční stres”, čili stres z toho, co se zase o svátcích stane rozvine v posttraumatickou stresovou poruchu.

Lidé narcistní, s hraniční či hysterickou poruchou osobnosti, jsou rádi, když se druzí cítí špatně až mizerně – a nejlépe v době narozenin a jiných svátečních událostí. Zlí lidé nemilují nic tolik, jako když citově založeným a jinak spokojeným lidem pokazí jejich radost. Proto nedopusťte, aby úsudek manipulativního člověka nebo psychického manipulátora a jeho zlá a nebezpečná slova zničila vaši náladu. Jejich jedovaté poznámky (více než projevy dobré vůle či přání štěstí) budou ve vašem životě jen příčinou zklamání a pocitů bezvýchodnosti. Chraňte si před nimi své základní právo: žít a užít si cokoliv zábavného, co vás těší, udělá vám radost a baví vás.

Vaše sebevědomí i vaše přesvědčení o tom, jak se k vám mají ostatní chovat nikdy nesmí vycházet z toho, co si o vás takový člověk subjektivně myslí. Nedopusťte, aby vaše mínění o vás samých bylo snižováno někým jiným.

Buďte sami sobě svým starším a moudřejším “já”.  Pokud někteří lidé nechtějí připustit, abyste žili váš život tak zdravě a šťastně, jak sami cítíte, poděkujte jim za jejich zájem o vás a co nejrychleji, rozlučte se s nimi a popřejte jim hodně štěstí – někde jinde.

Narcistní lidé vám rádi pokazí jakýkoliv svátek či narozeniny, protože pro ně je cokoliv slavnostního spouštěčem stresu, i kdyby to bylo společné posezení u kafe v obyčejném hrníčku.

Svátky obecně jsou pro narcistního člověka ideální příležitostí, jaksi z někoho udělat obětního beránka nebo cílenou oběť. Spouštěčem je v těchto obdobích pro zneužívající osobu jakákoliv příčina či situace a pro mnohé ze zneužívaných či šikanovaných osob se tak “sváteční stres”, čili stres z toho, co se zase o svátcích stane rozvine v posttraumatickou stresovou poruchu.

Egocentrický člověk potřebuje být středem pozornosti za každou cenu, proto využije každou možnost, aby ostatním lidem ničil vřelé mezilidské vztahy s kýmkoliv, k čemuž jsou svátky, narozeniny, jakákoliv osobní oslava či významná událost, včetně Vánoc, ideální příležitostí.

Pokud se cítíte být na tenkém ledě, když se snažíte vyhovět nebo naopak vyhnout se hněvu nebo se necítíte být ve své kůži a jste stresováni kontaktem s někým zlým, není to něco, co byste si vymýšleli.

Dr. Sam Vaknin, sám s diagnózou narcistní poruchy a autor knihy “Zhoubná sebeláska: analýza narcismu” ve své obsáhlé knize otevřeně říká: “Pocity smutku, osamělosti, deprese a úzkosti během svátků se běžně vyskytují i u lidí bez jakékoliv poruchy osobnosti. U mě však vyvolávají mimořádně silnou, až patologickou závist. Žárlím na ostatní, protože mají dobrou rodinu, jsou schopni svátky hodně prožívat, jsou schopni mít tu správnou sváteční náladu.

Nastává rozpad mé kognitivní disonance (pozn.: kognitivní disonance – napětí mezi přesvědčením a chováním téhož jedince, na něž člověk reaguje zlehčením jednoho či druhého.) Pořád si říkám: “Podívej se na ty podřadné napodobeniny lidí, na ty živé mrtvoly, které jen maří čas předstíráním, jak jsou šťastné.”

To všechno si říkám, přesto hluboko uvnitř své duše cítím, že ten vadný jsem já. Uvnitř si uvědomuji, že má neschopnost se radovat je nenormální a trvalý způsob, jak trestám sám sebe. Jsem z toho smutný a naštvaný. Chci tu radost pokazit komukoliv, kdo se dá. Chci jim předat své trápení, stáhnout je z jejich radosti na moji úroveň emocí, které nejsem schopen prožívat anebo je vůbec nemám. Nenávidím lidi, protože neumím být jako oni, neumím cítit se jako jeden z nich.”

Lidé, kteří jsou chorobně posedlí tím, že druhým ničí jejich prožití svátků nebo kazí jakoukoliv sváteční náladu, mají zneužívající osobnost a je nanejvýš pravděpodobné, že jejich cílem je udělat si z vás obětního beránka, zničit vás lidsky, sociálně i emocionálně.

Ať tak či tak, nebuďte součástí jejich scénáře. Převezmete-li veškerou kontrolu nad plánováním vašich večírků, slavnostních událostí, svátků obecně či narozenin, bude to první krok k tomu, abyste se při takových příležitostech cítili skvěle – a ani k tomu nepotřebujete uznání kohokoliv druhého. Nenajdete u nich žádnou upřímně míněnou vůli k uctění či oslavě někoho jiného… chtějí jen být hvězdou společnosti, bez ohledu na to, že nejde o jejich památný den.

Zdroj